Osmnáctiletý Martin Faltejsek studuje třetím rokem informatiku v ekonomice, ale ve volném čase se věnuje zcela odlišnému koníčku. Z jeho procházek v okolí Lanškrouna vznikají nesčetné krajiny i portréty. Fotografie publikuje na svém webu a zároveň na blogu, který má přes 200 čtenářů. A kamarádi mu říkají Faltus, takže bychom mohli taky dobře být i příbuzní.

DF: Při pohledu na tvoje fotky bych vůbec nečekala, že je ti osmnáct. Fotíš už od dětství anebo je to záležitost posledních pár let?
MF: Díky za kompliment! Osmnáct mi je zatím jenom krátce, od června. Jinak od kdy fotím? Teď to jsou dva roky. Od srpna 2009, tehdy jsem si koupil svoji první zrcadlovku a začalo to. Fotil jsem úplně vše, nejdřív hlavně přírodu. Občas chodím tady po okolí na různé procházky, a tak jsem s sebou bral i foťák.
DF: Kdy se mezi všechno to jehličí, trávu a koně dostaly poprvé modelky? Na portréty se teď specializuješ asi nejvíc.
MF: Kdy? Nó, nejdřív jsem začal fotit sestru, dost často jsme fotili, ale pak mě už jeden a ten samý obličej omrzel a začal jsem hledat jinde. To bylo pak hned někdy v listopadu. Ano, portrét mě teď baví ze všeho nejvíc. Chci se naučit lépe pracovat a komunikovat s lidmi, i když v normálním životě společnost moc nevyhledávám. A také mě baví vymýšlet různé situace pro fotku s rekvizitami a hledat nová místa na focení. Jo počkej, ty holky nejsou vlastně modelky, jen obyčejní smrtelníci.


DF: Ale i obyčejní smrtelníci můžou být krásní. Plánuješ do budoucna nějaké focení s opravdovými modelkami, vizážistou, prostě se vším všudy?
MF: Ano mohou, také že jsou. Někdy se musím dokonce i dost kontrolovat, abych fotky zbytečně neupravil ještě víc, potom by to nevypadalo přirozeně už vůbec. Takové focení s profi vizážistou a opravdovými modelkami bych si moc přál! Nemůžu říct, že to plánuji, protože taková příležitost přijde podle mě z větší části sama. Nejsem ten typ, že bych se někde horlivě dral a hodně moc se prosazoval. Možná jen trochu... Zatím uvidím, asi bych to měl do budoucnosti změnit. Takže spíš tak napůl čekám a napůl pro to něco dělám. Zrovna nedávno jsem měl možnost mít při focení "pomocnici", která focenou dívku líčila, oblékala a různě poupravovala. Bylo to super! Moc se mi takové focení líbilo a hlavně šlo vše daleko snáze. Když jsem na to sám, neumím moc dobře hlídat skrz hledáček focenou scénu a ještě u toho poupravovat, či si všímat různých nedokonalých věcí.

DF: Máš nějaký vzor v oblasti módní fotografie?
MF: Můj absolutně největší vzor je Lara Jade. Píšu to všude, ale já ji fakt miluju. Úplně mě její fotky uchvacují. Má v nich úžasné světlo a modelky jsou taky úžasné. Nechci být její kopií, ale přál bych si fotit jako ona. Dál mým vzorem je 16letý David Urbanke, kterého jsem objevil celkem nedávno, pak to jsou ještě určitě Rockie Nolan a Emily Soto. A vlastně ještě spousta ne tak známých fotografů, ale přesto úžasných, které sleduji na deviantart.com
DF: Zatím jsi fotograf samouk, ale za rok se ti otevře cesta mezi fotografické školy u nás i v zahraničí. Budeš i přesto dál pokračovat v informatice?
MF: Tak teď jsi mě zaskočila, vůbec jsem ani nepřemýšlel nad zahraniční fotografickou školou. Jen to asi není úplně levné. Jinak, vůbec si nejsem jistý, co chci dělat. Na 90% by to byla fotografie, ale v tom, co fotím, mi stejně asi škola nepomůže. Co jsem tak koukal po vysokých školách tady u nás, nikde jsem snad nenašel to, co bych chtěl dělat. Hodně z nich nabízí produktovou nebo takovou tu uměleckou tvorbu, což mi skoro nic neříká, nelíbí se mi to. A informatika nebo ekonomika, které studuji... Úplná nuda to není, to říct nemůžu, ovšem jestli bych v tom chtěl pokračovat i nadále si také jistý nejsem. Je to těžké. Ještě chvíli na rozmyšlenou mám.

DF: Nakonec se nemůžu nezeptat na tvůj vztah k analogové technice. Na svém blogu píšeš, že jsi zamilovaný do svého foťáku, bude jím provždy jen digitální zrcadlovka?

Martinovy stránky najdete na martinfaltejsek.cz, jeho blog zde: unarmed-deer-hunter.blogspot.com.

